totalySICK: "Cesta vlakem je delší, ale dražší."

tS: "Na co mobil a spacák, vždyť jedeš jenom do cizího města přes noc!"
LucreciaMortici: "Na co mobil a spacák, hlavně že mám voňavku a náhradní košili."

Voda za 40 Kč.

LM: "Mštětice."
tS: "To zní jako mšice."
LM: "Nebo štěnice."

Bavíme se o opěrkách ve vlaku.
LM: "To je na odložení hlavy."

v ranních hodinách
LM: "Hele, on tu má někdo boty. Nohy."
(ukazuje na trávu, kde leží vyhozené podložky z bot)

LM: "Tady jsou asi koleje."
tS: "Podél kolejí aspoň dojdeme na nádraží!"
LM: "Já myslím studentský."

Pán na kole, se kterým jsme se vzájemě vyděsili.
Krev na chodníku. Tuny krve.
Noční nábřežní běžci.

Rakušák.
Nejšílenější Jízda vlakem v našich životech. Dveře se otevíraly samy, nadskakovaly jsme půl metru nad sedačky, hrozil nám pád do záchodu a neustále byl přítomný nepříjemný pocit, že vlak nikdo neřídí.

Miloň: "Stokilometrová rychlost. Nárazy do mantinelů."

LM: "Jak se jmenujete?"
Paní: "Piťhová."
LM se zarazí: "PiĎ nebo PiŤ?"

LM po několikráté: "Pane Planet -"
Pán vztekle: "Jmenuju se Planeta!"

LM: "Zhasneme. Zredukujeme hmyzy-"
tS: "To asi těžko."
LM: "-tak, že na ně neuvidíme."

tS: "Vrak stojí nepojízdný před bytem a ještě navíc od něj ani nemáme klíče."
Vánočka: "Uaaa co ste s tim chudáčkem udělali?"
tS: "Nemá technickou a mimo jiné má i něco s motorem."

LM: "A své starší dceři poskytla spodní p... patro."

Taťka: "Tak co ta bábovka? Krásně to voní."
LucreciaMortici: "No, ze shora je připálená, ze spoda je syrová. Je to to nejhorší, co jsem kdy vytvořila."
Taťka: "Ta by se mohla vystavit v muzeu. Vydržela by takových padesát let a byla by pořád stejná."
LM: "Je malá ale sporá."
Taťka: "Tím by se dalo zabíjet. Nabídneme to Pepovi."

Larvič a Gekončík.

Pokojem zní Carusella.
LucreciaMortici nadšeně: "Jo! To zní dobře! Můžem vypálit cd."
totalySICK otráveně: "Hm. Ale k čemu nám to bude?"
LM: "Jo aha. Síla zvyku."

i-am-sick nahlas za přítomnosti kapely: "Ježiš ty byli hrozný! Mě z nich začala strašně bolet hlava, musela jsem jít ven."
LucreciaMortici pohoršeně: "No ale Zuzkoo. To nemůžeš takhle říkat, to musíš brát ze srandy."
i-am-sick: "Ale vždyť je to pravda!"